Polovina základní části 1. ligy je za námi. Nacházíme se na 8. místě se ziskem 17 bodů. Jsi s aktuálním umístěním spokojen? Panuje spokojenost s předvedenou hrou?

Důležitější, než umístění, jsou v současné chvíli body. Řečí čísel jsme ve vyrovnanější 1. lize o 4 body lepší než v polovině základní části minulého ročníku. 2 bodíky navíc a byli bychom velmi spokojeni s bodovým ziskem.

Směrem do obrany jsme víceméně spokojeni. Zónu jsme po úvodu trochu posunuli výše a fungujeme lépe. Celoplošnou osobní obranu jsme zařadili pouze párkrát a ostatním týmům nevoní teda velmi.

Do útoku se snažíme mít připravenou škálu několika založení útoků, abychom byli méně čitelní. Některé oblíbené jdou klukům lépe. Jiné, které vím, že jsou hodně nepříjemné, než se nacvičí, jdou zatím hůře. Nicméně i na tréninku se sami na sobě přesvědčujeme, že když to klapne, je z toho přečíslení a šance. Plus si kluci z toho zahrají svoje, také někdy lépe a někdy hůře.

Oproti minulému ročníku se dostáváme do spousty šancí. Pokud bychom si je netvořili, asi bychom si museli přiznat, že je něco s hrou špatně.

Na účast v play-off bylo potřeba získat v minulé sezóně 25 bodů. Letos však působí 1. ligy ještě vyrovnanějším dojmem, sám jsi to potvrdil. Jak vidíš její druhou část a kolik bodů bude potřeba na účast v play-off?

Sledujeme výsledkově nejvyrovnanější 1. ligu za posledních pár let. Tým, který nakonec bude hrát play-down nebo sestoupí, může klidně porazit 1. tým tabulky a tohle není fráze. Odhadovat výsledky je téměř nemožné. Přesto je už jasné, že na postup do play-off tzn. umístění do 10. místa bude zapotřebí více bodů než loni. Prognózu bodů, které říkám CD předpověď (Mustangové vědí), mám, ale určitě s ní nebudu stresovat nikoho jiného než sebe. Takové to "s těma jsme měli vyhrát, co teď budeme dělat, nemáme ty body" tohle vůbec nepotřebujeme. My prostě zachováme klid a s téměř plnou sestavou vyhrajeme v Chomutově 8:0. Takže makat, bránit, dávat góly, rvát se a pak to klapne. Zatím to vypadá tak, že o postupujících do 6. místa a také do 10. místa se definitivně rozhodne klidně až v posledním kole.

V první půlce sezóny jsme porazili venku Chomutov 8:0 a doma Hattrick Brno 8:4. Naopak jsme překvapivě podlehli doma Startu. Jsou to za Tebe největší vítězství a nejhorší prohra, anebo je vidíš v jiném utkání?

Začnu prohrou se Startem. Přestal jsem letos používat termín „překvapivá prohra“. Vzhledem k výsledkům 1. ligy jsou podle mě už jen prohra a výhra. Karty k tomuto zápasu byly v našem týmu rozdány jasně. Chyběli 4 hráči základního kádru, z toho 3 beci. S takovou absencí, jak se ukázalo, jsme si nedokázali poradit, ač jsme ještě ve 30. minutě drželi smírný stav 4:4. Navíc hra Startu nám nevyhovuje. Nejhorší prohra to pro mě přesto není.

Mrzí mě spíše zápasy, kdy jsme všechno dodrželi, hráli jsme dobře, měli jsme výborné úvody, ale nedokázali jsme proměnit vytvořené gólové šance a přesto, že jsme se pak v průběhu zápasu velkou nebo celou část zápasu drželi, body jsme neměli (ČB 1 bod, Kladno, Butchis, Bulldogs).

Chomutov byl supermatch zápas, kdy jsem si řekl a teď jsme konečně našli ideální sestavu. Kluci navíc předvedli vyspělý výkon, až jsme koukali. Nastavili laťku, tak tohle chceme. A pak to zase dlouhé zranění, krátké nemoci, individuální výkony na tréninku a v zápasech mění. Ale, kluci snad už vidí, že když nepřijdu na trénink, můžu přijít o místo v lajně, když si o šanci svými výkony na tréninku řekne jiný hráč. Konkurence, zejména v útoku, je velká, ale zase na konkrétních případech vidíme, že hráč, který nebyl na začátku v sestavě, se nyní dostává do pozice, že když jdeme do 10 hráčů je in. Prostě zatnul zuby, makal a přesvědčil nás. Takže příště méně měsíčních dovolených a půjde to hned od začátku.

Co se týče pohybu v hráčském kádru – můžeme do konce kalendářního roku nějaký čekat? Ať už, co se týče příchodů, nebo odchodů.

Jak jsem řekl mnohokrát, ten tým je úplně nový, mladý a bude potřeba spousta trpělivosti. Zároveň má ve svém středu několik hráčů, kteří jsou pro naši hru a výsledky klíčoví. Zatím jsou víceméně zdraví a až na výjimky k dispozici, proto můžeme být konkurenceschopní.

Na brankářském postu určitě ne. Jsme spokojeni s brankářskou trojicí. Podávají na svůj věk výborné výkony. Klukům před sebou dodávají svým klidným působením na ně určitou míru jistoty na hokejce a to je oproti minulosti příjemná změna.

V obraně, zejména na levé straně nastává problém, když chybí klidně i jeden levý bek. S pravou si poradíme. Toša potřebuje čas, trénovat a trénovat.

V útoku se nám dlouhodobě zranil pravák Slabik. Chvilku mu to trvalo, ale v Chomutově nově složená lajna parádní. Zatím jsme si 5 zápasů snažili radit vlastními silami a poměrně úspěšně. Ale když se k tomu přidají další absence na levé straně v obraně, už to má k ideálu dál.

Jako realizační tým bychom měli být připraveni do týmu zasáhnout, pokud to vzhledem ke zraněním nebo nepřítomnostem na tréninku bude nutné. Tohle jsou naprosto legitimní důvody. Zároveň chceme udržovat v týmu dobrou atmosféru. Těžké.

Na druhou stranu při problémech nebo rovnou od začátku sezony se ostatní týmy nezdráhají zapojit superligové hráče nebo dokonce reprezentanty (Butchis – Jurco, Chomutov – Kříž atd.)

Co pohyb v realizačním týmu? Všimli jsme si, že na některých zápasech není Petr Bažan, naopak se častěji začal objevovat Tomáš Veltšmíd, toho času vedoucí Superligových Vítkovic.

Trenérství, kdy jste 3x v týdnu na tréninku a každý víkend jeden den pryč, zpátky ze zápasů se vracíte ze zápasů z druhého konce republiky, když je dobře o půlnoci a jste manžel a otec od rodiny, je úžasné v tom, že většinou potom nastává v takových svazcích úplná idyla až harmonie. Kdo chce toto zažít, mohu jen vřele doporučit. Tzn. Petr se po chvilce takového žití musel pustit do politického vyjednávání o budoucím nastavení a to, jak víme ze zpráv v televizi, nějaký čas trvá.

Já jsem věděl, že nechci zůstat sám. Díky, stačilo v minulých letech, a že někoho k sobě potřebuji. Zároveň, že to musí být někdo, komu důvěřuji a není to žádný křivák. A protože jednoho takového úžasného člověka a kamaráda znám, objevuje se nyní občas vedle mě nebo dokonce už se mnou a Petrem také Tom, volací znak Štísko. Úžasné bylo, že Tom začal hned od začátku používat slovy „my“. Má na mě pozitivní a uklidňující vliv, a to nejpodstatnější - působí na kluky tak, jak jsem to u nikoho neviděl. Výborné, teď jsme trojka.