Poslední turnaj v sezóně bodové žně nepřinesl

Po třítýdenní pauze od předchozího turnaje tentokrát starší žáci Letky vyrazili na závěrečný turnaj do Krnova – nejzápadnější destinace ve florbalové sezóně pro letošek. V sestavě se standartními dvěma gólmany, třemi obránci a třemi kompletními útoky chtěli „strži“ důstojně zakončit sezónu alespoň jedním vítězstvím. Jeden soupeř z čela tabulky a druhý z jejího chvostu dávali naději dosáhnout předzápasových ambicí i v reálu.

První utkání proti outsiderovi z Hladkých Životic mělo být oním zápasem. Soupeř se v průběhu sezóny zlepšoval, přesto jsou patrné herní rezervy. Co chybí na florbalovosti, dohánějí „Barbaři“ nasazením a důraznou hrou. Plán byl rychle vybudovat dostatečný náskok a v pohodě si dokráčet pro tři body. V průběhu sezóny se dlouhodobě ukazuje, že pozice favorita Letkařům nesedí a zpravidla místo exhibičního kvapíku jsou tyto zápasy trápením. Nejinak tomu bylo i nyní. A to navzdory tomu, že skóre otevřel vydařenou střelou od půlící lajny Tobi Prasek, který místo basketbalového koše trefil florbalovou bránu a hned se urodilo – 1:0! Jeden z nejrychlejších gólů v sezóně. Pak vývoj utkání nabral předpokládaný směr. Letkaři bušili do soupeře – leč gólman zavřel bránu a tak toto bušení bylo bez patřičné gólové odezvy. A „Barbaři“ na oplátku hrozili z protiútoků a nebezpeční byli zejména v těsné blízkosti brankoviště, jež v prvním zápase turnaje dostal na starost Domi Malohlava. Přesilovka na jedné ani na druhé straně změnu skóre nepřinesla, a tak se diváci dočkali gólového koření v samotném závěru první třetiny. Nejdříve potrestal nedůslednost při obraně standardní situace soupeř, aby za minutu vrátil vedení Letkařům Tobi Plaček, který uklidil do brány nepřesnou střelu Ausfiho, odraženou od zadního mantinelu. Do první pauzy ovšem vedení nevydrželo a za další nedůslednost před vlastní branou pykali naši „strži“ vyrovnávací brankou ani ne půl minuty před sirénou.

Druhá třetina přinesla stejný obraz hry – úporná snaha vstřelit branku a nebezpečí z ojedinělých akcí soupeře. Skóre se však neměnilo, a tak rozhodnutí mělo padnou v poslední periodě. Vstup se nevyvedl, jelikož hned v první minutě z bezprostřední blízkosti prostřelil soupeř Dominátora potřetí. Jak jinak než z nezvládnutého pokrytí předbrankového prostoru. Dobývání soupeřovy svatyně nabylo na intenzitě. Z aktivní hry vyplynuly i fauly a přesilovky. Tu první proměnil v zasloužené vyrovnání Ausfi poté, co se prosadil křížnou střelou z pravého křídla. Tlak se stupňoval, šance přibývaly, soupeřův gólman čaroval. Výbornou přihrávkou se prezentoval Miki Kurka, který předložil balónek do ideálního prostoru dva metry před bránu amazonce Ádi Pavelkové. Ta vsadila na razanci a vypustila jedovku, která vyplašila pavouky z rožku nikoliv branky (bohužel), nýbrž horního rohu tělocvičny. Předpokládám, že jim ještě teď brní všech osm nohou…Jelikož se neurodilo ani z této loženky, ani z dalších akcí, zápas nakonec skončil remízou 3:3 a naši borci darovali bod soupeři. Jak trefně poznamenal přihlížející trenér hradecké červené Pemy – „Je pěkné, že jste přijeli rozdávat radost“…Tak když už jsme ji neměli my za tři body, soupeř byl jistojistě potěšen neočekávaným bodovým ziskem. Herně to nebyl špatný zápas, problém s produktivitou holt přetrvává. Hlavní příčinou ovšem byla potíž ve hře před vlastní bránou – nedůraz v tomto prostoru, kdy darujeme soupeři laciné góly.

Druhé utkání proti favoritovi z Bruntálu, který se v tabulce umístil na druhé pozici, mělo být zcela odlišné. Tým Olympie hraje v minimálním počtu hráčů – tuto neděli gólman + 6 hráčů do pole. Přesto se prezentuje aktivní hrou, hráči jsou disponovaní jak fyzicky, tak i florbalově. Dokáže se prosazovat individuálně i kombinací. Spoustu branek vstřelí z přečíslení či samostatných úniků. Byli jsme zvědavi, jak se silným soupeřem popasují naši borci po zklamání z prvního utkání – a nestačili jsme se divit. Letkaři se do soupeře zakousli od samotného začátku a deficit ve kvalitě doháněli srdnatým výkonem a nasazením. Konečně promluvila i mašina na góly Martin Döhner – který se v prvním zápase překvapivě brankově neprosadil. První třetina skončila překvapivě vedením Letky 3:2. Hra výborná. Trend pokračoval i ve druhé třetině, když padlo po jedné brance na každé straně, a tak se se skóre 4:3 v prospěch Letkařů schylovalo k velkému překvapení. Tím spíše, když v první minutě poslední části zkompletoval Mahoney hatrik – 5:3! Za další minutu bylo ještě veseleji – opět výborně hrající Matěj Kostřica stáhnul balónek z osy napravo a vyslal nechytatelný projektil do horního růžku soupeřovy brány – 6:3!! Skalp bruntálských visel na dosah. So close but yet so far, jak se ukázalo. Další tři minuty se hra přelévala. Tonda Persich v bráně Letkařů odolával snaze soupeře o korigování výsledku, přičemž v útoku se nedařilo přes několik příležitostí přidat další gólový úspěch, který by s ohledem na vývoj utkání byl asi razítkem na překvapivé vítězství. A tak soupeř trestal, 2x za sebou se prosadil z protiútoku. V čase 32:55 vyrovnal. O 12 vteřin později potvrdil herní výpadek „stržů“ brankou na 6:7 a dokonal velký obrat. Nic na tom nezměnila ani hra v šesti hráčích v poli při závěrečné powerplay a tak přes dlouhé vedení v zápase, šest vstřelených gólů a výborném výkonu nakonec odcházeli naši hráči zklamaní a z prázdnou. I takové zápasy jsou. Opět se potvrdilo, že je potřeba hrát od začátku do konce a zvýšit důraz v předbrankovém prostoru – a to zejména při bránění. Na druhé straně se ukázalo, že i s „papírově“ i herně silnějším soupeřem dokážeme při správném nasazení a koncentraci odehrát vyrovnané utkání a klidně mít bodové ambice. Hlavu vzhůru, strži – a na shledanou v příští sezóně:o)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace